Zákroky

Odstranění přerostlých dásní

U pacientů (nejčastěji psi plemene boxer) s přerostlými dásněmi (hyperplazie dásní) provádíme jejich odstranění buďto klasickou metodou resekce skalpelem nebo v kombinaci s kauterizací. K „vymodelování“ přirozeně tvarovaného okraje dásní využíváme také pneumatickou turbínku s vhodným vrtáčkem. Odstranění nadbytečné dásně je strategické pro možné udržování hygieny dutiny ústní, protože pod vzniklými „pseudokapsami“ se na zubech hromadí mnohem větší množství zbytků potravy, chlupů, plaku a následně zubního kamene.


Odstraňování zubního kamene ultrazvukem a leštění zubů

Řešením onemocnění parodontu je důkladné očištění zubů od zubního kamene. Na našem pracovišti používáme jak manuální odstraňování za pomoci ručních nástrojů (šetrnější k zubům ale pomalejší a pracnější), tak i ultrazvuk (rychlejší). Toto ošetření se provádí v lehké anestezii. Před ošetřením geriatrických pacientů je vhodné předoperační vyšetření (vyšetření krve, rentgenologické vyšetření hrudníku, příp. EKG). Tak je možné rizika anestezie u pacientů minimalizovat. Na našem pracovišti provádíme velice šetrnou anestezii – inhalační. Koncentraci inhalačního anestetika ve směsi s kyslíkem lze podle hloubky anestezie řídit a kdykoliv při možných komplikacích přerušit, pacient se pak během několika minut začíná budit. Celou dobu zákroku je pacient podrobně monitorován, přítomný anesteziolog sleduje jak pacienta samotného – reflexy, Před zákrokem pacient dostane hladovku od 16,00 předchozího dne, voda se mu ponechá, druhý den majitel pacienta dopraví k nám a s jeho pomocí zavedeme pacientovi do žíly kanylu, kterou můžeme aplikovat léky a anestetika. Anestezie začne sedací – zklidněním léky, po kterých většinou zvíře ulehne, ale je stále při vědomí. V této fázi můžeme s pacientem bezpečně manipulovat již sami a pouštíme proto majitele domů. U případů, kdy rozsah následného ošetření není z klinického vyšetření zřejmý, majitel ještě čeká na výsledky vyšetření v sedaci, eventuelně rentgenologického vyšetření, abychom s ním mohli konzultovat vhodný postup. Pacient dostává infuzi, antibiotika, léky proti bolesti a další anestetika. Po odstranění zubního kamene ultrazvukem provádíme ošetření chobotů a kapes pod dásněmi ručními nástroji, dále vytržení zubů, u kterých je to nutné, leštění zubů speciální leštící pastou a rotačním leštícím kotoučkem. Zuby jsou tak po zákroku hladké a zubní kámen se na nich neusazuje tak lehce. Zuby, které se kývou, se nedají zachránit. Svému majiteli již neslouží, přinášejí mu jenom bolest a ohrožují jeho zdraví pokračující infekcí. Je tedy třeba je vytrhnout. Abscesy a píštěle se dají vyléčit také pouze vytržením postiženého zubu. Majitel si pro pacienta přichází po době, kterou lze odhadnout po sedaci – pohybuje se od 45 minut až do hodiny a půl podle rozsahu ošetření. Pacienta předáváme při plném vědomí, a proto není potřeba již mít strach z možných komplikací (hlídat, aby zvířeti nezapadl jazyk atp.) U pacientů s vážným postižením indikujeme před zákrokem antibiotika v tabletách, v jejichž aplikaci pokračujeme i několik dní po zákroku. Snižuje se tak krvácivost a bolestivost dásní při zákroku. U pacientů, kteří jsou na zákrok předvedeni včas a nemají ještě tak rozsáhlé onemocnění stačí aplikace antibiotik jen těsně před zákrokem. Týden po zákroku doporučujeme pacientovi krmit měkkou stravu – vařenou – kuře + rýže 1:4, konzervy nebo máčené granule. Majitel provádí masáž dásní hojivým přípravkem Herbadent nebo výplachy jiným desinfekčním roztokem (Corsodyl). Masáž se provádí nejlépe ušním vatovým tamponem namočeným v roztoku. Tamponem masírujeme dásně tak, že je jakoby natlačujeme na zub. Výplach dutiny ústní desinfekčním roztokem se provádí nejlépe stříkačkou. Po týdnu již bývá dutina ústní zhojena dostatečně, aby se mohlo přistoupit k dlouhodobým preventivním opatřením (čištění zubů, krmení speciálními granulemi, výplachy desinfekčními roztoky).


Oficiální RTG vyšetření neprořezaných zubů a průkaz přítomnosti zubů

Pokud se u psa s průkazem původu neprořeže nějaký zub, nemusí to znamenat, že pes je chudozubý. Pokud je zub v kosti založen a z nějakých důvodů se neprořezal, je možné jeho přítomnost potvrdit rentgenologicky. Průkaz přítomnosti zubu se provádí například při traumatech zubu nebo jiných důvodech pro vytržení zubu, aby se potvrdilo, že pes byl před zákrokem plnochrupý. Taktéž při avulzi (vylomení zubu) by měl jako důkaz předchozí přítomnosti zubu postačit rentgenový snímek s evidentním zubním lůžkem. Po traumatu se zubní lůžko během týdnů až měsíců vyplňuje kostní tkání, takže po několika měsících není již patrné. Je proto RTG průkaz provést co nejdříve. Pravidla pro uznávání RTG snímků jako doklad plnochruposti se liší podle chovatelských klubů (technické náležitosti, přítomnost poradce chovu při vyšetření…), je proto vždy vhodné vše konzultovat v rámci klubu, aby byly podmínky splněny ke spokojenosti všech stran.


Ošetření a výplně zubních kazů

Zubní kazy vyskytující se u psů lze ošetřit odvrtáním a výplní, pokud nezasahují příliš hluboko do zubu. Provede se preparace kazivé hmoty (odvrtání kazu) a vytvoří se dutina pro výplň. K dispozici jsou v zásadě dva vhodné výplňové materiály a to amalgám nebo kompozitní polymer (bílá výplň). Každý má své klady a zápory, na našem pracovišti upřednostňujeme práci s kompozitním materiálem.


Ošetření akutních i chronických zlomenin zubů

Zlomené zuby je nezbytné ošetřit, zejména pokud se jedná o zlomeninu s otevřenou dřeňovou dutinou, ponechat je bez ošetření je nehumánní. Důvodem je nejen výrazná bolestivost při odhalení dřeně a následné infekci, ale i možnost ohrožení celého organismu infekcí, která se může šířit ze zubu do jednotlivých orgánů. Časté jsou také místní následky dlouhodobé infekce, jako je tvorba abscesů u kořenů zubů a tvorba píštělí. Tyto píštěle mohou podle anatomické lokalizace postiženého zubu a kořene ústit například pod okem na povrch kůže, do dutiny nosní (pak způsobují dlouhotrvající hnisavý výtok z nosu), ale také do dutiny ústní (na dáseň nebo podél závěsného aparátu zubu, ve kterém způsobuje výrazné defekty). Každý zlomený zub je třeba zrentgenovat. Zlomeniny zasahující pod linii dásně se řeší vytržením zubu. U ostatních akutních zlomenin se ošetření provádí odstraněním části zubní dřeně, jejím překrytím materiálem, který podpoří novotvorbu zuboviny, dutina se uzavře výplní (tzv. parciální amputace pulpy). Tímto ošetřením se zub uchová živý a tudíž odolný. Existuje ovšem možnost, že se již nepodaří infekci zvrátit a proto je třeba zub pravidelně rentgenologicky kontrolovat.

U dlouhotrvajících zlomenin zubů je nutné zubní kanálek vyčistit celý nebo zub vytrhnout. Pokud se majitel rozhodne zub zachovat (doporučujeme zejména u strategických zubů – špičáky, trháky), je možné se pokusit zub zachovat. Zubní kanálek se vyčistí a rozšíří speciálními nástroji, poté se vyplní a zub se uzavře výplní. Více v sekci výplně kořenových kanálků. Opět jsou nutné pravidelné RTG kontroly k ověření zhojení/nezhojení abscesu u kořene zubu. Pokud nedojde k vyhojení, existuje ještě možnost odstranění hrotu kořene zubu chirurgickou cestou (resekce kořenového hrotu), zub se poté vyplní i z „druhé strany“. Tento postup již vede v naprosté většině případů ke spolehlivé eliminaci infekce. Pokud však není tento postup žádoucí (z různých důvodů – nejčastěji finančních), je možné zub vytrhnout. Pokud je prognóza ošetření dobrá (zub není otevřen příliš dlouho) a jedná se o zub v dutině ústní plnící důležitou úlohu, toto ošetření klientům doporučujeme.


Ošetření oronazálních píštělí (komunikací mezi dutinou ústní a nosní)

Píštěle mezi dutinou ústní a nosní mohou vznikat mnoha způsoby. Na prvním místě je to pokročilé onemocnění parodontu, dále trauma, nádorové onemocnění, popálení elektřinou nebo poleptání. Výjimkou nejsou ani píštěle způsobené předchozím zákrokem v dutině ústní, nejčastěji trhání horních špičáků bez plastiky dásně k uzavření této komunikace. Tyto komunikace mohou vzniknout také důsledkem vadných skusů, kdy si psi traumatizují patro abnormálně uloženými zuby. Oronazální píštěle je možné řešit pouze chirugicky – podle lokalizace a rozsahu se zvolí metoda plastiky dásně/sliznice, kterou je možné dutinu uzavřít. Jedná se o pokročilé chirugické techniky, pro jejich použití je žádoucí pokročilá znalost a zkušenost s danou problematikou.


Ošetření rozštěpů patra

Rozštěpy patra jsou vrozené nebo traumatické. Volba řešení závisí na původu i rozsahu defektu. U rozštěpů zasahujících jen měkké tkáně patra se přistupuje k plastickým operacím patra, pokud je poškozen i kostní podklad (zlomenina kostí patra, často u koček po pádu z výšky), může být nutné provést i jeho stabilizaci. K tomu se používá řada technik.


Chirurgie parodontu (u těžších onemocnění parodontu)

Pokud již onemocnění parodontu postoupilo do takové fáze, že ústup dásně způsobuje výrazné odhalení zubního cementu pokrývajícího povrch kořene, tento stav je bolestivý (podobně jako obnažené krčky zubů u lidí), hrubý povrch cementu vede k mnohem rychlejšímu usazování zubního kamene a k dalšímu zrychlování průběhu onemocnění. Také se v závěsném aparátu zubu mohou vytvořit kapsy a choboty (pod dásní), které ohrožují zub a okolní tkáně (kost, dásně) infekcí a mohou způsobovat i viklavost a následně ztrátu zubu. Klasickým postupem veterinární stomatologie je u takových zubů přistoupit k extrakci. Pokud to však z různých důvodů není žádoucí (strategický zub, výstavní pes, přání majitele), je možné některé zuby zachovat, pokud jsou k tomu předpoklady. Stav parodontu je třeba důkladně vyšetřit parodontální sondou a provést zubní RTG vyšetření k ozřejmení rozsahu kostních defektů. Pak je možné přistoupit k hlubokému čištění zubů (po odpreparování dásně), to může být kombinována i s řízenou tkáňovou regenerací. Při tomto postupu převzatém z humánní stomatologie se do kostního defektu vkládá speciální materiál, který vede k obnově kosti v daném místě. Takových materiálů je celá řada, klasicky se pak takový materiál překrývá membránou (např. z materiálu Gore-tex), která má zajistit dostatek času pro obnovu kosti tím, že brání vrůstání mnohem rychleji se obnovujících měkkých tkání. V poslední době se na trhu objevují i materiály, u kterých použití membrán není nutné. Naše pracoviště nabízí i tuto velmi pokročilou léčbu onemocnění parodontu.

U odhalení zubu výrazným ústupem dásně je možné k překrytí „recesu“ – místa s chybějící dásní – použít některou z metod plastiky dásní, kdy se místo překryje novou tkání.

Je třeba zdůraznit, že tyto zákroky je možné provádět jen u těch psů, kteří si nechají ošetřovat dutinu ústní a s těmi majiteli, kteří toto ošetřování jsou schopni zabezpečit, protože hojení po těchto zákrocích na úrovni hygieny dutiny ústní přímo závisí.


Rekonstrukce lézí skloviny

Sklovinné léze vznikají nejčastěji ve fázi vzniku trvalého zubu v raném věku zvířete. Pokud na vyvíjející se zub působí některé negativní podněty (trauma, infekce místní – zlomený mléčný zub – i celkové, některé léky), dochází k vadné tvorbě skloviny na povrchu zubu. Na prořezaném zubu se poté jeví jako různě rozsáhlá „vpadlá“ místa, ve kterých se časem usazuje pigment z potravy, a tyto tmavě zbarvené léze se stávají zřetelnějšími. Rozsáhlejší defekty oslabují pevnost zubu (sklovina je nejtvrdší součástí zubu), odhalená zubovina na dně defektů je citlivá a může skrz kanálky v ní dojít i k infekci zubu. Proto se doporučuje tyto léze ošetřit, nejčastěji výplní z kompozitního materiálu. Toto ošetření zub zpevní a ochrání, méně významný avšak nezanedbatelný je i pozitivní kosmetický efekt.


Rovnátka

U psů s negenetickou vadou skusu (viz vady skusu) je možné přistoupit k ortodontické léčbě, zejména u případů, kdy vadný skus způsobuje traumatizaci dutiny ústní (pes dokusuje s bolestí). Způsobů možných ošetření je celá řada, vždy je nutné pečlivé vyšetření, fotodokumentace, RTG vyšetření. Podle nálezů z těchto vyšetření se rozhodne, zda je posun zubů možný, v jakém rozsahu a jaká metoda se zvolí. Je třeba zdůraznit, že tato léčba představuje ve většině případů minimálně 3 anestezie, častěji ale více. Běžné je, že se aparátky musí během posunu upravovat, často u psů dochází k jejich poškození při skousnutí něčeho tvrdšího… Léčba je možná jen u klidných zvířat (jsou potřeba pravidelné kontroly, majitel často musí upravovat aparátek doma – nasazovat gumičky, otáčet klíčkem v zámečku…). V neposlední řadě bývá tato léčba poměrně finančně náročná. Vzhledem ke všemu zmíněnému je zřejmé, že k léčbě přistupujeme až po důkladném vyšetření a konzultaci s majitelem. Ortodontická léčba je zásahem do exteriéru a může korigovat možnou vrozenou vadu, ošetření jedinci by proto neměli být zařazováni do chovu.


Řešení nádorů dutiny ústní (chirurgie, chemoterapie)

Převážná většina nádorů dutiny ústní tvoří nádory zhoubné, je proto jejich včasné diagnostice a adekvátní léčbě třeba věnovat pozornost. Je proto důležité dutinu ústní všem psům i kočkám pravidelně kontrolovat a v případě výskytu jakéhokoliv zduření v dutině ústní vyhledat kvalifikovaného veterinárního lékaře. Každé zduření je třeba vyšetřit rentgenologicky – postižení kosti je poměrně důležitým prognostickým ukazatelem a pomáhá určit rozsah plánovaného chirurgického zákroku. Před zákrokem je vhodné odebrat vzorek tkáně pro histopatologické vyšetření, které určí typ nádoru a podle něj se poté zvolí rozsah chirurgického ošetření a stanoví se prognóza. U některých nádorů je možné uvažovat o chemoterapii, ale používá se jen jako doplněk k chirurgické léčbě, a to podle typu nádoru. U některých rozsáhlých nebo velmi agresivních nádorů je třeba odstranit velkou část čelisti nebo dokonce čelist celou (týká se pravé či levé spodní čelisti). Psi však takové zásahy poměrně dobře tolerují, a pokud jim zachrání život, bývají tyto (byť na první pohled radikální) zákroky velmi přínosné.


Řešení neprořezání trvalých zubů

V první fázi je třeba rentgenologicky prokázat přítomnost zubu v kosti. U mladých psů, u kterých je ještě šance, že se zub prořeže, je možné provést tzv. operkulektomii, tj. odstranit dáseň nad zubem tak, aby se mu prořezání usnadnilo.

Neprořezání (retence) trvalých zubů nemusí být problém jen při uchovňování psa, ale představuje také nezanedbatelné zdravotní riziko. Ze zubu uloženého v kosti se časem může vyvinout cysta, která pokud není včas zpozorována majitelem jako zduření čelisti v příslušném místě, může dorůst velkých rozměrů a komplikovat tak možné řešení – její odstranění. Proto se doporučuje vyšetřit zubním RTG přístrojem všechna místa v dutině ústní, kde historicky zub nikdy nebyl. Pokud je zub přítomen, je třeba místu věnovat zvýšenou pozornost, co do možného zduření a také provádět pravidelné RTG kontroly. Objeví-li náznaky cysty, je ji třeba odstranit. U velkých cyst tento zákrok může představovat i odstranění poměrně velkého úseku čelisti, extrémně velké cysty již mohou být neodstranitelné. Z cyst se také může vyvinout nádor.


Řešení píštělí spojených s abscesem u kořene zubu

Píštěle, které se objevují v důsledku abscesu u kořene zubu, je nejsnadnější ošetřit vytržením zubu. Tyto píštěle mohou podle anatomické lokalizace postiženého zubu a kořene ústit například pod okem na povrch kůže, do dutiny nosní (pak způsobují dlouhotrvající hnisavý výtok z nosu), ale také do dutiny ústní (na dáseň nebo podél závěsného aparátu zubu, ve kterém způsobuje výrazné defekty). Pokud není extrakce žádoucí, je možné přistoupit podle stavu parodontu také k resekci kořenového hrotu.


Řešení zánětů dutiny ústní u koček

Záněty dutiny ústní u koček je třeba řešit podle příčiny, která je způsobuje. Pokud se tato nezjistí nebo řešení není k dispozici, nejefektivnější léčbou bývá extrakce zubů (zpravidla postačuje vytržení všech stoliček a třenových zubů). Účinná bývají také antibiotika, jejich efekt je však časově omezen a do 14 dnů po ukončení ATB kůry dochází k recidivám. Tato dlouhodobá léčba má svá negativa co do možných nežádoucích účinků léků a pro zvíře je lepší jednorázový zákrok, který problémy vyřeší nebo alespoň zmírní dlouhodobě. U některých koček je podávání potřeba i po zákroku, obvykle však v nižších dávkách. Většina koček však z vyšetření výrazně profituje a i když třeba mírný zánět v dutině ústní může přetrvávat, vymizí alespoň nejpalčivější obtíže s tímto onemocněním spojené – neschopnost se nažrat, masivní krvácivost dásní při sebemenším doteku… Velmi přínosná u všech koček je však důsledná domácí hygiena i po zákroku, čištění řezáků a špičáků.


Řešení zlomenin čelistí

Zlomeniny čelistí jsou v oboru ortopedie velmi specifickou skupinou. Klasické postupy fixace zlomenin (ploténkové osteosyntézy, zevní skeletární fixace) bývají kvůli anatomickému uspořádání (přítomnost zubů, nervových a cévních struktur) nevhodné. Naopak zuby v čelisti mohou sloužit jako kotvy pro upevnění fixačních systémů – drátů v kombinaci s tuhnoucí hmotou (polymethylmetakrylát). Takové ošetření nepoškozuje struktury uložené v čelisti a zajišťuje dobrou anatomickou repozici.


Ošetření zubů fretek, králíků a drobných hlodavců

U fretek se často setkáváme s parodontitidou, která se ošetřuje jako u psů. U hlodavců však vlivem genetických faktorů (zakrslá plemena) i nevhodné stravy často nedochází k dokonalému obrušování hlodáků i stoliček. Jedinci s přerostlými zuby nejsou schopni přijímat potravu, rychle chřadnou a hubnou. Pokud se včas nezasáhne, může dojít vlivem hladovění k poškození důležitých orgánů (např. jater) a prognóza úspěšného ošetření se poté výrazně zhoršuje. U zvířat s tendencí k přerůstání zubů mohou být nutné opakované zákroky zkracování zubů v pravidelném intervalu. Pokud je problém vážný a ani změna stravy nevede alespoň ke zpomalení přerůstání, je možné zuby vytrhnout. Před krácení a možným trhání se vždy provádí RTG vyšetření ke zjištění stavu kosti – zuby nemusí přerůstat jen směrem do dutiny ústní, ale i obráceným směrem, tj. do kosti, jejich vytržení pak není možné jak technicky tak pro riziko vzniku zlomeniny čelisti následkem zákroku. Je třeba zdůraznit, že krácení za pomoci kleští či jiných podobných nástrojů je krajně nevhodné, může vést k podélnému „rozštípnutí“ zubu a následné infekci, tvorbě abscesu a následným komplikacím. Zuby se zkracují uříznutím nebo ubroušením za pomoci zubních rotačních nástrojů – mikromotoru nebo turbínky.


Trhání nevypadlých (retinovaných) mléčných zubů

Trhání mléčných zubů, pokud do 6 měsíců samy nevypadly, je nutné provádět velice šetrně, nejlépe otevřenou (chirurgickou) metodou, aby jednak nedošlo ke zlomení křehkého mléčného zubu při jeho trhání a také aby se zamezilo možnému poškození trvalého zubu, který se v těsné blízkosti zubu mléčného prořezává. Zlomená část mléčného zubu, která by zůstala v kosti po zlomení, při trhání ohrožuje vyvíjející se zub infekcí, která může vést k tvorbě defektní skloviny na zubu, vznikají léze skloviny. Otevřená metoda znamená, že se nejprve preparuje lalok dásně, který se následně odchlípí. V místě kolem mléčného zubu se šetrně vrtáčkem odpreparuje kost a zub se lehce vyjme. Poté se opět lalok dásně přiklopí a přišije na své původní místo. Tento způsob je mnohem šetrnější a bolestivost po zákroku je mnohem menší než u klasického (uzavřeného) způsobu trhání.


Trhání zubů otevřenou metodou

Trhání zubů touto metodou je vhodné pro zuby neviklavé, u špičáků i pro zuby viklavé. Otevřená (chirurgická) metoda znamená, že se nejprve preparuje lalok dásně, který se následně odchlípí. V místě kolem kořene zubu se šetrně vrtáčkem odpreparuje kost a zub se lehce vyjme. Poté se opět lalok dásně přiklopí a přišije na své původní místo. Tento způsob je mnohem šetrnější a bolestivost po zákroku je mnohem menší než u klasického (uzavřeného) způsobu trhání. Při klasickém trhání (a mnohem závažněji u zahnutých zubů – špičáků) dochází k traumatizaci kosti ležící okolo zubu nástroji, které se k tomu používají (elevátory, extrakční páky…). To způsobuje pomalejší hojení a výraznější bolestivost po zákroku.


Výplně zubních kanálků (u zlomených zubů nebo u zubů se zubním kazem)

Endodontické ošetření (výplň kořenového kanálku) se provádí u výše zmíněných diagnóz (blíže viz zlomený zub a zubní kaz), pokud je žádoucí zachovat zub v dutině ústní. Nejčastěji se to tedy týká tzv. strategických zubů – špičáků a trháků, které mají v dutině ústní největší funkční význam. Prvním krokem je RTG vyšetření postiženého zubu a stanovení prognózy ošetření. Pokud se u kořene zubu již vyskytuje rentgenologicky patrný absces (zub je již dlouho otevřený), je prognóza ošetření horší, ale je možné se o záchranu zubu pokusit. Po RTG vyšetření se zpřístupní dřeňová dutina zubu, zavede se dřeňová jehla, kterou se vyjme mrtvá dřeň. Provede se RTG snímek pro stanovení pracovní délky kořenových nástrojů, abychom se vyvarovali perforace kořene zubu a možného přeplnění. Poté se postupně za pomoci speciálních nástrojů dřeňový kanál opracuje a rozšíří, opakovaně se desinfikuje a vyplachuje k tomu určenými preparáty a roztoky. Následuje vysušení papírovými čípky. Na našem pracovišti používáme k plnění metodu laterální kondenzace gutaperči nebo nověji modernější metodu s použitím tekuté gutaperči. Do vysušeného kanálku se zavede   vyplňový materiál,  aby důkladně vyplnil celou dřeňovou dutinu. Provede se kontrolní RTG vyšetření pro ověření důkladnosti vyplnění. Pokud je vše v pořádku, zub se uzavře výplní (u nás z kompozitního materiálu). Takto ošetřený zub se za 6 měsíců zkontroluje RTG vyšetřením, poté se provádějí pravidelné kontroly již v delších intervalech.


Zubní korunky

Zubní korunky se používají k ochraně zubů před opotřebením u pracovních psů, anebo k ochraně endodonticky ošetřených zubů před zlomením (mrtvý zub je křehký zub). Používají se korunky kovové. Před zhotovením korunky v laboratoři je třeba zub na korunku obrousit a zhotovit otisk. Hotová korunka se lepí na obroušený zub. Její velikost nemůže být stejně velká jako původní zub, protože by se tím zvyšovalo riziko jejího ulomení. Síly skusu působící v tlamě psa jsou mnohem vyšší než u člověka a proto se takto ošetřené zuby svojí menší velikostí cíleně vyřazují ze skusu tak, aby jejich namáhání bylo co nejmenší.


Zubní profylaxe – názorné instrukce klientů v oblasti domácí hygieny dutiny ústní

Je nedílnou součástí každého vyšetření/ošetření u diagnóz, při kterých je hygiena dutiny ústní významná. Názorně klientů ukazujeme, jak zuby čistit za pomoci modelu, navrhujeme souhrn opatření, která by u daného pacienta měla zabezpečit dostatečnou hygienu. Provádíme pravidelné kontroly množství přítomného plaku (barvením nebo speciálním světlem), abychom v souladu s možnostmi a schopnostmi klienta starat se o dutinu ústní jeho miláčka dosáhli co nejlepších výsledků a zpomalili rozvoj daného onemocnění (nebo alespoň významně zpomalili).


Zubní RTG

Zubní RTG vyšetření je nepostradatelnou součástí většiny vyšetření a zákroků, které provádíme. Je nezbytné u zlomenin zubů, čelistí, nádorových onemocnění, přerůstání zubů u drobných savců, k potvrzení přítomnosti/nepřítomnosti zubu v kosti, pomáhá k odlišení mléčných a trvalých zubů, určuje léčbu a další postup u těžkých parodontopatií, odhaluje komplikace zubního kazu, prostě se bez něj neobejdeme. Na rozdíl od klasického RTG vyšetření poskytuje mnohem lepší detail (změny v okolí hrotu kořene bývají často subtilní), ale hlavně umožňuje kvalitně zobrazit každý jednotlivý zub a každý jeho jednotlivý kořen. To u „normálního“ RTG přístroje možné není, protože u některých zubů nelze najít polohu pro zrentgenování, při které by nedocházelo k sumaci (překrývání) stínů způsobených ostatními strukturami lebky. To se týká zejména zadních stoliček a často zlomeného čtvrtého horního premoláru. Souhrnná dávka rentgenového záření pro pacienta je u intraorálního snímkování mnohem menší, protože je mnohem menší oblast, která se rentgenuje. Používáme několik velikostí RTG filmů, od pediatrických, které jsou ideální pro kočky a fretky až po největší dostupné snímky vhodné u velkých psů. Sedace (zklidnění léky) je nutné pro naprostou většinu intraorálních RTG vyšetření – pes se musí napolohovat, často na záda, při vyšetření se nesmí hýbat a musí si nechat v tlamě zubní film – bez sedace lze u extrémně klidných zvířat provést snímkování pouze výjimečně, a to jen v některých projekcích.


Anestezie a monitoring životních funkcí

Oborem, který naše pracoviště velmi rozvíjí je anesteziologie. Zákroky, jež vyžadují pro provedení anestézii, tvoří převažující náplň naší práce, a proto považujeme co nejvyspělejší techniku anestézie a monitoring pacienta za životně důležitý. V tomto případě doslova. Většina složitějších diagnostických zákroků a všechny operativní výkony jsou prováděny v inhalační anestézii isofluranem. Disponujeme třemi anesteziologickými inhalačními přístroji na isofluran, v zubní ordinaci je umístěn jeden z nich. Systém umožňuje anestézii pacientů „od 100 g do 100 kg“. Řídíme se konceptem doplňované inhalační anestézie s multimodální analgezií. To znamená, že ke snížení množství podávaného anestetika přispívá snížení možné bolestivosti během zákroku podáním několika léků proti bolesti. To výrazně přispívá k bezpečnosti anestezie.

Před zákrokem dostane pacient injekci ke zklidnění, a to buďto do svalu nebo již do předem zavedené nitrožilní kanyly. Dalšími anestetiky uvedeme pacienta do lehké anestezie tak, abychom mu mohli do průdušnice zavést tubus, kterým následně bude dýchat inhalační anestetikum ve směsi s kyslíkem. Samotná anestezie je vedena isofluranem v okruhovém nebo jednocestném systému dle velikosti pacienta, vždy v kombinaci s průběžně podávaným opiátem, nejčastěji fentanylem. Velký důraz klademe na preemptivní analgézii – podání analgetik před zákrokem, dokonalou analgézii během anestézie a vůči pacientovi ohleduplnou analgézii v časné i pozdější pooperační fázi.

O sledování životních funkcí našich pacientů se stará jednak vyškolený personál (klinický monitoring je vždy nenahraditelný), jednak moderní technika. V zubní ordinaci používáme pulzní oxymetr a nejmodernější multifunkční přenosný pacientský monitor Mindray MEC PM9000, který sleduje EKG křivku včetně analýzy abnormalit, koncentraci CO2 (kapnometrie), nasycenost krve kyslíkem (Nellcor Oxi-Max), krevní tlak, tělesnou teplotu a dýchání. V úvodu zmíněný kombinovaný přístup k anestezii a analgezii a precizní monitoring znamená pro pacienty zásadní snížení anesteziologického rizika a odpovídá směru, kterým se ubírá moderní veterinární anesteziologie.

Pokud budete mít obavy z anestézie vašeho zvířecího miláčka, neváhejte nás kontaktovat pro konzultaci a předoperační vyšetření. Předoperační vyšetření vhodné pro daného pacienta navrhujeme podle jeho věku a zdravotního stavu (nejčastěji hematologické a biochemické vyšetření krve a RTG vyšetření hrudníku). Velmi problematickou a obávanou skupinou mohou být například geriatričtí pacienti s onemocněním parodontu, kde obava z anestezie a odkládání zákroku může vést k rozvoji těžkého onemocnění se vznikem periapikálních abscesů, oronazálních píštělí, zánětů kosti a těžkých zánětů dutiny ústní. Oba obory anesteziologie i stomatologie jsou našimi oblíbenými disciplínami a snažíme se je provádět na co nejvyšší úrovni kvality i bezpečnosti. Většinu pacientů s mírně až středně rozvinutým srdečním onemocněním lze dle našich zkušeností při odpovídající diagnostice, technice, medikaci a monitoringu anestetizovat s relativně nízkou mírou rizika. Taktéž samotný vyšší věk pacienta při dodržení výše uvedených pravidel a příznivém nálezu z předoperačního vyšetření nemusí představovat zvláštní riziko.

Komentáře jsou zakázány.